Márkomeanu birra
Rámisvuohta, identitehta ja beaivelottážat čoavjjis. Márkomeannu lea unna, stuorra festivála mii lea Sápmái dehálaš. Festivála galgá ovddidit márkkosámi kultuvrra, ja dáidaga ja kultuvrra olles Sámis. Lea seamma dehálaš ovdánahttit dáidaga ja kultuvrra ja leat ođđahutki, go seailluhit ja ealáskahttit sámi kultuvrra ja árbevirolaš árvvuid. Márkomeanus don oaččut vásihit buot buoremus sámi dáidága ja kultuvra – ja daddjo ahte Márkomeannu-dovdu lea áidnalunddot!
Mii lea Márkomeannu?
Márkomeannu lea sámi festivála Gállogiettis norgga bealde Sámis. Festiválas lea guovddážis ahte galgá leat čielga sámi profiila, ja Márkomeannu ovdanbuktá sámi artisttaid, dáiddáriid ja kulturovdanbuktimiid miehtá Sámis festiválas. Prográmma lea máŋggabealat ja gávnnat sihke musihka, visuála dáidaga, lávdedáidaga, girjjálašvuođa, semináraid, valáštallama, vánddardeami, márkaniid, mánáidprográmma ja nuoraidprográmma festiválas.
Geat leat Márkomeanus?
Háliidatgo leat čaffadis sápmelaš? Dalle fertet Márkomennui! Muhto Márkomeannu lea earáide maid. Márkomeannu lea mánnáveagaide, giliolbmuide, olles Sápmái ja dutnje guhte háliidat oahppat eanet ustibiiddát kultuvrra birra. Don leat bures boahtin ležžet dus čázehat, skuovat dahje stevvelat juolggis.
Historjá
Márkomeanu historjá lea márkosámi muitalus. 1998:s hutkkai sámi nuorračora lágidit sámi festivála Stuornjárggas, mii lea márkkosámi guovllus ja masa Evenášši ja Skániid suohkan gullá. Sii ledje fitnan Gáivuonas festiválas Riddu Riđđus, ja oaidnán makkár mearkkašupmi das lei sámi kultuvrii, historjái ja identitehtii doppe. Nu go Gáivuonas ge, de lea márkosámi guovlu vásihan garra dáruiduhttinpolitihka norgga stáhtas 1700-logu álggus. Nuorat háliidedje dahkat juoga buori sámi kultuvrii, historjái ja identitehtii ruovttubáikki, márkosámi guovllus.
Márkomeannu-festivála lágiduvvui vuosttaš háve 1999:s. Ja nu lei muitalus jođus. Máŋga festivála leat lágiduvvon dan rájes go lei vuorbevuogdin giliin gokčan dihte vuolláibáhcaga. Dál lea Márkomeannu dehálaš bargobáiki kulturealáhusas guovllus. Márkomeannu lea sturron ja lea dál festivála mas lea našunála mearkkašupmi.
2019 lágiduvvo Márkomeannu 19. geardde.
Festiválajođiheaddjit
1999: Sigbjørn Skåden ja Cato Myrnes Olsen
2001-2006: Sigbjørn Skåden
2007–2009: Beatrice Fløystad
2010–2013: Runar Myrnes Balto
2014-2016: Marita Kristin Eilertsen
2016-2017: Susanne Amalie Langstrand-Andersen
2017-2018: Anne Henriette Nilut
2018-2021: Aili Guttorm
2022-: Ane Margrethe Ugelvik
Fáktadieđut
Eaiggát
Márkomeannu Searvi. Márkomeannu Searvi lea idealisttalaš searvi mas ii leat ulbmil dinet. Searvi ásahuvvui 27.12.2006. Vejolaš dienas manná ruovttoluotta jođihit ja ovdánahttit festivála. Jus searvi heaittihuvvo de manná vejolaš nettosisaboahtu Várdobáiki sámi guovddážii, juhkkojuvvot viidásit sullasaš kulturdoaimmaide.
Stivra
Mats-Levi Olsen, stivrajođiheaddji
Inga Marie Nymo Riseth, nuppijođiheaddji
Magnus Storvoll Strømseth
Anne Ragnhild Porsanger
Odd Martin Dalbakk
Bargit
Ane Margrethe Ugelvik, festiválajođiheaddji
Anna Hagland, buvttadeaddji